14. Pražská muzejní noc aneb z Colloredo-Mansfeldského paláce, přes Náprstkovo muzeum do paláce Schwarzenberského

Miluju teplé prosluněné víkendy jako byl tento! Co víc si přát, než slunce, volno, sport a trochu kultury. O víkendu byla 14. Pražská muzejní noc. Nejsem žádný znalec, ale poslední roky mě moc baví jezdit po českých muzeích, hradech a zámcích a dělat si pořádek v panovnících. Mám se co učit, ale takový Habsburkové jsou neuvěřitelní. Co všechno dokázala změnit a vylepšit Marie Terezie?! A ještě k tomu stihla porodit 16 dětí?! To je prostě neuvěřitelné. Dokonce prý všechny svoje děti vychovávala sama osobně, což v těchto časech a v aristokratických kruzích nebylo vůbec zvykem. Dle informací to byla velmi přísná matka. Děti měli svůj denní rozvrh podle kterého se museli řídit, vč. stravovacích a hygienických návyků. Od 6 let jim pak začalo pravidelné vyučování, netrpělo se žádné rozmazlování a děti se museli několikrát denně modlit. Tomu říkám kvalitní výchova, která se určitě dětem v pozdějším věku zúročila. No, já bych si Marii Terezii jako mamku nepřála, bylo by to trápení pro obě strany 😀 , ale hluboký obdiv jí sklonit musím.

To jsem trochu odběhla, zpátky k Pražské muzejní noci, ve které jste mohli navštívit dohromady 49 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. Já jsem s přítelem stihla vidět Colloredo-Mansfeldský palác, který patří k vynikajícím příkladům vrcholného baroka. Objekt se nachází u Karlova mostu a byl postaven na základech románské a gotické zástavby a renesanční budovy. Za mě krásný objekt, ale bohužel nebyl zcela zpřístupněn. Co hodnotím kladně je vstup zdarma, který platí i mimo Pražskou muzejní noc a momentálně tam probíhá výstava pana Josefa Žáčka: Anticorps – http://www.ghmp.cz/josef-zacek-anticorps/ .

Pak jsem nemohla nevyrazit do Náprstkova muzea, které mě nalákalo svým podtitulem – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Miluju cestování, objevování a poznávání nových kultur, tradic, jazyka, způsobu života a přemýšlení. Je to obrovská vášeň. Musím se přiznat, že už mi cestování a dobrodružství po světě moc chybí, tak jsem si to alespoň takto mohla vykompenzovat. Vojta Náprstek, původním jménem Adalbert Fingerhut byl český vlastenec, mecenáš, národopisec a bojovník za pokrok. Další obrovská inspirace. Dozvěděla jsem se zase něco více o Papui Nové Guinei, kde působí lovci lebek známí svým kanibalismem. Když jsem byla na Sumatře, tak jsem si říkala, že bych tam zaletěla, ale zase sama, blondýna… Moc snadná kořist pro lidožrouty 😀 ! Takže Papuu jsem neviděla, snad někdy příště. Ale jestli i vás zajímají informace nejen o lidožroutech, také o Tibetu, Siamu nebo Vietnamu, více info zde: http://www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum/Vystavy-NpM/Lovci-lebek.html . Já se ještě chystám na tuto prohlídku – http://www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum/Akce-NpM/Komentovane-prohlidky-vystavy-Pribeh-Tibetu.html .

No a na závěr při odchodu z Náprstkova muzea jsem si dala ještě můj oblíbený coconut! Tak moc mi chybí, v Asii jsem ho měla skoro každý den a za pár korun. Je tak prospěšný pro tělo! Tady byla firma www.mladykokos.cz , tak jestli nemáte možnost odletět někam, kde si ho dáte přímo na pláži, tak tady máte zástupnou variantu.

Socha Archanděla Michaela

Pak jsme ještě vyrazili na Hradčany do Schwarzenberského paláce. Je určitě jednou z nejkrásnějších a nejvýznamnějších renesančních staveb v Praze. Pro hraběte Jana ml. z Lobkovic ho postavil architekt Agostino de Galli (Augustýn Vlach) v letech 1545 až 1567. Ve třech patrech paláce otevřela Národní galerie expozici českého barokního umění a je zde opravdu čím se kochat. Najdete zde díla od rudolfínského umění až po baroko v Čechách. Např. Soubor manýristických děl, vzniklých pro pražský dvůr císaře Rudolfa II. Od Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachena, Roelanta Savery a dalších.

Dále obrazy Karla Škréty, který dokázal přežívající rudolfínskou tradici napojit na pokrokové proudy soudobé evropské malby. Evropsky proslulá je galerijní kolekce znamenitých portrétů Jana Kupeckého. A je zde i tvorba Václava Vavřince Reinera, třetí velké osobnosti barokního malířství v Čechách. A musím dozajista také zmínit expozici nejcennějších historických zbraní z 15. až  19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvanou Císařská zbrojnice.

Tady více info o expozicích: http://www.ngprague.cz/objekty

Tohle byla moje sobota. V neděli už jsem si byla v lese jen lehce zaběhat a pracovala jsem na svojí prokrastinaci, dlouhodobém plánování a time managemetu. Mám ho příšerný! Hodně mi v tom teď pomáhá Brian Tracy a jeho „Snězte tu žábu!“. Skvělá knížka! Praktická, jednoduchá, srozumitelná. Jen si to umět hezky naplánovat a 80% je hotovo. Učím se. Má to ještě rezervy, ale věřím, že jednou to bude o mnoho lepší! Já jsem vůbec obrovský optimista. Nebo spíš snílek? Vždyť je to jedno, hlavně, že to funguje… A co vy? Jste spíše optimisti nebo pesimisti? Snílci nebo spíš při zemi?

Ať tak, či tak, jsem s vámi

Vaše Veronika Nikita

 

14th Prague Museum Night 2017 – from Colloredo-Mansfeld Palace, across Náprstek Museum of Asian, African and American Cultures to Schwarzenberg Palace

2 komentáře u „14. Pražská muzejní noc aneb z Colloredo-Mansfeldského paláce, přes Náprstkovo muzeum do paláce Schwarzenberského

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*